Rubrika: Články

Potřebujete kvůli rekonstrukci zabrat část chodníku, nebo jiné veřejné komunikace, ale nechcete platit zbytečné pokuty? Přečtěte si níže návod na bezproblémový průběh.

Určitě začněte jednat včas, minimálně více než jeden měsíc před začátkem umístění záborů. Výjimkou jsou však krátkodobé zábory (méně než 14 dní), které bývají vyřízeny během jednoho týdne. Co se týká záborů dlouhodobých (více než 14 dní), je zapotřebí dodržet správný postup.

Postup pro správné vyřešení záboru:

• Jako první bod je dobré celou situaci několikrát zhodnotit, protože již na začátku se uvádí nejen pevný termín trvání, ale také délka, šířka a celková plocha.
• Pokud jste splnily vše z prvního bodu, můžete začít vyplňovat žádost pro odbor koordinace se sídlem v ulici Řásnovka 8 na Praze 1. Mimo jiné je zapotřebí k vyplněné žádosti přiložit i situační plánek se zakresleným záborem a jeho mírami. Doporučuji použít výřez z katastrální mapy. Jenom upozorňuji, že pokud řešíte zábor na Praze 5, choďte o více jak hodinu před koncem úředních hodin. Tamní úřednice odchází domů mnohem dříve.
• Po odevzdání výše uvedených formulářů Vám bude sděleno, jaké společnosti mají v tu samou dobu komunikaci zarezervovanou. Poté bude Vaší povinností tyto instituce zkontaktovat a vyžádat si od nich povolení, že s Vaším termínem záboru souhlasí.
• Po získání všech souhlasů je zapotřebí vrátit se osobně opět na odbor koordinace na Praze 1, kde získáte formulář se kterým už půjdete na Technickou správu komunikací příslušné části Prahy, ve které budete zábor využívat. Tento proces trvá minimálně 20 dní, při kterých se informace o záboru vyvěsí na úřední desku, aby se předešlo pozdějším stížnostem z řad občanů. Zde s sebou už budete muset přinést i výpisy z obchodního rejstříku firem, kterých se to týká, musí být originál, nebo ověřená kopie. Poté následuje platba za nájem pro TSK daného obvodu.
• V předposledním bodě je zapotřebí oznámit událost na úřadu městské části, ve které o zábor žádáte. Tam je zapotřebí donést výpis z obchodního rejstříku investora, zhotovitele i žadatele. Dále plné moci a stavební povolení, nebo rozhodnutí o umístění stavby.
• Nakonec po uplynutí 20 denní lhůty se podepíše smlouva s TSK pro daný obvod a podepsaná se zanese na městský úřad. Následně Vám bude za 500 Kč vystaveno vyrozumění o povolení záboru a budete vyzváni k zaplacení nájemného pro tamní městský úřad (bývá to zpravidla dvojnásobek nájemného u TSK).

Po skončení stavby, nebo rekonstrukce, kdy zábor už nebude zapotřebí je potřeba zanést na koordinaci na Praze 1 vyjádření o ukončení záboru. Případně pokud skončíte dříve, než jste plánovali, budou Vám peníze za nevyužité dny vráceny.

Dnes vám pro bydlení na zámku v žilách nemusí kolovat modrá krev. Nemusíte být zrovna šlechticem, abyste začali bydlet na zámku. Dnes jste k tomu blíže, než si myslíte a to vám v žilách ani nemusí kolovat modrá krev! V barokním zámku Radlický dvůr se začíná psát nový příběh, jehož můžete být součástí. Budova s bohatou historií se bude rozprodávat. Vlastníkem jednoho z bytů můžete být právě vy a třeba volně navázat na příběh, který na začátku 18. století začal psát pan Ferdinand Ignác Schönpflug, svého času jílovský primátor, tehdejší majitel velmi známého pivovaru  „U Šenfloků“ a vůbec podnikavý měšťan, který zámku Radlický dvůr vdechl život.

Výstavba zámku Radlík měla mnohem hlubší smysl

Možná si říkáte, že budovy rostou jako po dešti a každá má nějakou tu historii…avšak historie zámku Radlický dvůr sahá až na konec 17. století, kdy se měšťan Jílové rozhodl zbavit město nepřizpůsobivých šlechticů tím, že vykoupil všechny jejich budovy i pozemky. Dohromady asi pět panství, na jejichž místě začal buď hospodařit sám a nebo nepotřebné pozemky a budovy rozprodal měšťanům. V roce 1710 si na dřívějších pozemcích šlechty postavil barokní zámek, ve kterém bydlel. Později, když se přestěhoval do nedaleké Prahy tam i s rodinou pravidelně dojížděl. S rodným městem Jílové ho pojilo mnohé. A tak na něj nezanevřel ani v době, kdy se mu dobře dařilo v Praze. Také tam byl váženým měšťanem. Jako radnímu se mu právě v Praze dostalo povýšení do vladyckého stavu, získal titul „z Gamsenberku“ a dostal také erb. Ani přesto však na Jílové nezapomněl, často se tam vracel a finančně i svým činem městu hodně pomáhal. Stejně jako jeho pět synů v budoucnu. Nicméně svůj oblíbený barokní zámek Radlický dvůr v roce 1717 prodal panu Františkovi z Laurů a v roce 1729 zemřel v Praze.

Radlický dvůr nezemřel s ním…naopak začal procházet změnami, které mu diktovala sama doba

Přestože zakladatel Radlického dvora vydechl naposledy, jeho barokní zámek zůstal stát nehnutý dál. Jen procházel jistými změnami, které si na něj ušila sama doba a s ní i řada jeho nových majitelů. Existují zmínky, že roku  1922 odkoupil zámeček generální ředitel Škodových závodů Dr. h.c. Ing. František B. Hanuš od jistého Ottouna Fiedlera z Opočna, který starý barokní zámek, v době kdy jej spravoval, změnil na moderní bydlení. Ani pan Hanuš však neotálel, spolu s ním přišel do města i rozvoj. Radlický dvůr prošel velkou modernizací, stejně tak i jeho okolí. Přibyly nové domy, cihelna, mlékárna a další stavby a projekty. Pak ale přišla válka a zámek i s jeho obyvateli zažíval těžké časy.

Radlík sabotoval 2. světovou válku

Ani Radlický dvůr se válce a všemu co s ní souviselo vyhnout nemohl. Ledaže by se na tu řadu válečných let vrátil do doby, kdy ho pan Ignác Schönpflug  začal stavět a tedy zmizel z povrchu zemského. Během války byla celá rodina Hanušových přísně kontrolována, zda neporušuje válečné předpisy. I přes strach a bídné podmínky se však obyvatelé Radlického dvoru zmohli na sabotáž. Podle dochovaných záznamů tehdy podřezali sloup s elektrickým vedením. Avšak ani po skončení války se zámku nevedlo lépe. Krátce se v něm ubytovali ruští vojáci, pak jeho okolí postihlo obrovské sucho a v roce 1948 přišla poslední rána – znárodnění, během kterého přišla rodina Hanušových o většinu svého majetku. Do roku 1989 zámek obývalo JZD a budova utrpěla značné škody. Naštěstí byla po revoluci budova i s přilehlými pozemky vrácena do vlastnictví rodiny Hanušových.