Podědit nemovitost je v zásadě poměrně pozitivní životní událostí. Obratem se ovšem výhoda může proměnit v doslova noční můru, obzvláště tehdy, je-li dědiců, a tedy vlastníků, více. Jaká úskalí na vás čekají, pokud se nemovitost rozhodnete prodávat?
Kdo jsou dědicové
K vyřizování dědictví je soudem pověřen notář. Ten nejprve zjistí, jaký majetek po sobě zemřelý zanechal a jaká je jeho hodnota. Posléze je nutné určit, kdo je vlastně dědicem. Pokud to neustanovil zemřelý v závěti, rozhodne o tom občanský zákoník. Typicky to budou příbuzní. I tehdy může být počet dědiců proměnlivý, pokud se někdo z nich svého podílu míní vzdát.
Pokud do dědictví případně též nemovitost, budete muset nejprve nechat odhadnout její cenu, což může udělat autorizovaný odhadce, případně i realitní makléř. Následně se vlastníci zapíší do katastru nemovitostí, tím bude skutečně stvrzeno, kdo všechno jsou noví majitelé. Stane se tak na podkladě usnesení o vypořádání dědictví, které na příslušný úřad podává notář.
Prodávat s realitkou nebo bez ní
Pokud se shodnete na tom, že si ani jeden z vás nechce nemovitost nechat a využít ji k bydlení, na pořadu dne je prodej, z něhož si získanou částku následně budete dělit podle vlastnických podílů. Rozhodnout se k prodeji můžete po vlastní ose, případně k tomu využijete služeb realitní kanceláře.
Ať zvolíte kteroukoli variantu, mějte na paměti, že se musíte vždy dohodnout a vystupovat, a to zejména před potenciálními zájemci, jednotně. Můžete se úkonů spojených s prodejem účastnit všichni, případně si zvolit jednu pověřenou osobu, která bude veškeré náležitosti zařizovat. Pak je ale na místě, aby v ní všichni zúčastnění vložili plnou důvěru. Častým kamenem úrazu, který může prodej zablokovat, jsou samozřejmě rozdílné představy o ceně.
Vyvarujte se projevování silných emocí, které celou situaci významně komplikují. Vůbec nejhorším scénářem pak je, když se spoluvlastníci absolutně nedokáží shodnout a každý z nich se snaží prodávat na vlastní pěst. Celý proces se tak brzdí a v konečném důsledku se to negativně odrazí především na dotyčné nemovitosti, neboť neudržovaná chátrá.
Jak danit prodávanou nemovitost a kdo daní
Od roku 2016 máte prodej nemovitosti usnadněn o fakt, že daň z nabytí nemovitosti nově platí kupující. Prodej nemovitosti obecně dál podléhá jinému zdanění. Jedná se totiž nevyhnutelně o příjem. A z něj tedy musíte zaplatit daň. Vyplňovat je navíc nutné formulář pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To se podává vždy do 1. 4. následujícího roku.
Platit ji nemusíte v okamžiku, kdy doba mezi nabytím a prodejem přesáhne lhůtu pěti let. Měli jste v prodávané nemovitosti před prodejem bydliště? Pak se zmiňovaná lhůta zkracuje na pouhé dva roky. Zákon pamatuje ještě na jednu situaci. Konkrétně dle zákona o dani z příjmu tuto daň platit nemusíte v situaci, kdy do jednoho roku od přijetí peněz z prodeje použijete dotyčnou částku na uspokojení svých bytových potřeb.
Jedná-li se o zděděnou nemovitosti, pak platí, že pokud byl zůstavitel příbuzným v řadě přímé nebo manželem či manželkou, pětiletá časová lhůta zkracuje o dobu, po kterou zůstavitel či zůstavitelé nemovitost prokazatelně vlastnili. V případě družstevního bytu je to jinak. Tehdy se do časového testu nezapočítává doba užívání družstevního bytu zůstavitelem.
Daň z příjmu se přitom počítá z rozdílu mezi prodejní a pořizovací cenou. V případě dědictví však žádná pořizovací cena k dispozici není, zastupuje ji tak cena odhadní. Proto se nevyplatí v první fázi řešení dědictví zkoušet odhad podcenit. Byť se to může na počátku jevit jako dobrý nápad vzhledem k tomu, že pak na vás mohou čekat znatelně nižší poplatky u notáře.